|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Visegrádská skupina jako nástroj prosazování zájmů v oblasti zemního plynu - případ České a Polské republiky
Štolba, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení vlivu ukrajinských krizí v letech 2006 a 2009 na využívání Visegrádské skupiny jako nástroje pro prosazování zájmů v oblasti zemního plynu. Zkoumání se opírá o institucionální teorii, která odůvodňuje regionální spolupráci. Dopad obou krizí na Visegrádskou spolupráci je pak představen na dvou členských státech skupiny - České republice a Polsku, které poskytují rámec pro celkové hodnocení. Prosazování zájmů v plynárenské oblasti se během sledovaných let projevuje v posilování Visegrádské skupiny. Práce sleduje vývoj od předkrizového období do polského předsednictví ve Visegrádské skupině. Postihuje tak prvotní snahy na koordinaci plynárenských politik, vliv Evropské unie na vývoj plynárenské agendy uvnitř Visegrádské skupiny a její přínos pro energetickou bezpečnost sledovaných států. Práce hodnotí dynamický rozvoj Visegrádské skupiny a jednotlivé výsledky ve snižování závislosti na ruském plynu. Všímá si však i přetrvávajících limitů ve fungování této skupiny, které mohou bránit v prosazování národních i středoevropských zájmů.
|
|
|
Pojem umění a jeho definice: Institucionální definice a jejich kritika
ZEMAN, Michal
Student se ve své bakalářské práci bude zabývat jedním z principiálních pojmů estetiky - pojmem umění. Zaměří se na angloamerickou analytickou estetiku druhé poloviny dvacátého století, kde proběhla v dějinách estetiky nejkomplexnější diskuse možnosti definice tohoto pojmu. Významnou součástí této diskuse je tzv. institucionalismus, jehož podstatě, jednotlivým verzím i jeho rozsáhlé kritice student věnuje hlavní díl své práce.
|
|
|
INSTITUCIONALIZACE NOVÝCH HODNOT A ZÁSAD V JEDNÁNÍ MANAŽERŮ
Smetánka, David ; Hrčková, Eva (vedoucí práce) ; Dědina, Jiří (oponent) ; Chadt, Karel (oponent)
V literárním rozboru je kladen důraz především na vliv nových hodnot a zásad v koncernu Volkswagen na jednání manažerů ve Škoda Auto. V teoretické části se autor opírá o přístupy institucionální a organizačně-kulturní a přístupy ke stylu řízení. Dále je proveden výzkum pro ověření teorie, potvrzení či vyvrácení hypotéz a zodpovězení otázek, které s tímto tématem souvisejí. Experimentální část se nejprve zabývá popisem metody zkoumání a způsobem šetření ve Škoda Auto. Rovněž jsou detailněji popsány postupy implementace KLL do praxe manažerů a blíže vysvětleny body KLL. Zpracovaný výzkum a jeho výsledky jsou prezentovány v navazujících kapitolách. Autor si dovoluje vyzdvihnout pozitiva realizačního procesu KLL v praxi a rovněž upozornit na jeho nedostatky. Přístup manažerů k tomuto procesu je klíčovou otázkou celé práce. Jejich subjektivní hodnocení jednotlivých požadavků se odráží na míře a ochotě tyto požadavky uplatňovat ve svém jednání či je dále šířit. Na závěr je navržena metoda pro úspěšné zavádění podobných změn ve velkých podnicích, jakým Škoda Auto je. Jsou uvedeny předpoklady pro úspěšné zahájení realizace změny kultury a sladění cílů a v neposlední řadě i úskalí a rizika, která mohou podobné záměry zmrazit. Další navazující kroky, které je třeba činit po skončení realizační fáze procesu, jsou uvedeny v závěru práce.
|
host ::
RSS.